Kněží pocházející z naší farnosti

Vytvořeno: středa 2. prosinec 2015 Aktualizováno: neděle 21. leden 2018

V naší farnosti se ve 20. století narodilo několik budoucích kněží, kteří se pro kněžskou dráhu rozhodli ve 20. letech pod vlivem působení zdejšího faráře a děkana P. Ludvíka Sobka.

 

Josef Adamecki (1912 - 1944)

Narodil se 12. prosince 1912 v rolnické rodině Emila a Magdalény Adameckých. Měl dalších pět sourozenců, tři sestry a dva bratry. Josef studoval Gymnázium v Orlové a teologické vzdělání získal ve Vidnavě v letech 1933 - 1938. Po vysvěcení na kněze byl kaplanem na Morávce, pak působil v Dětmarovicích, Českém Těšíně a Jablunkově. V tomto městě byl 16. března 1943 zatčen a poslán do koncentračního tábora v Osvětimi, kde zemřel 26. května 1944.

 

František Heller (1914 - 1987)

Narodil se 22. října 1914. Otec František pracoval jako ekonom v železárnách Jäkl, matka Marie se starala o děti - čtyři syny. Vystudoval Gymnázium v Orlové a teologii ve Vidnavě. Na kněze byl vysvěcen v roce 1940. Prvním působištěm byla Skřečoň, odkud později odešel do Jeseníku. Třicet let byl farářem v Třinci, kde 8. května 1987 zemřel a je tam pochován.

 

František Michalec (1909 - 1966)

Narodil se 6. července 1909. Pocházel z bohatého starého selského rodu. Otec se jmenoval František, matka Františka. Měl osm sourozenců, čtyři bratry a čtyři sestry. Vystudoval Gymnázium v Orlové a Teologickou fakultu ve Vidnavě. Kněžské svěcení podstoupil 16. června 1935. Jako kaplan působil v Dolní Lutyni, později ve Skřečoni. V roce 1940 byl vězněn v koncentračním táboře v Osvětimi. Po propuštění v roce 1941 vykonával službu v Dolních Marklovicích a od roku 1944 byl farářem v Horní Suché a tam 21. června 1966 zemřel. Je pochován v kněžském hrobě v Petrovicích.

 

Dominik Piechaczek (1914 - 1993)

Narodil se 22. února 1914. Pocházel ze zámožné rolnické rodiny. Otec Štěpán a matka Marie se starala o deset dětí, sedm synů a tři dcery. Středoškolské vzdělání získal na Gymnáziu v Orlové a teologické fakultě ve Vidnavě. Primice se konala v Katowicích. Jako kaplan začal působit ve Stonavě, poté vystřídal farnosti Albrechtice, Zlaté Hory a Jablunkov. Posledních 25 let byl farářem v Těrlicku. Zemřel mezi svými farníky 13. srpna 1993 ve věku 79 let. Je pochován v Těrlicku.

 

Fryderyk Szymeczek (1911 - 1943)

Narodil se 16. června 1911. Pocházel z vážené rolnické rodiny. Otec Jan a matka Marie vychovali čtyři syny. Středoškolské vzdělání získal na Gymnáziu v Orlové a telogii studoval na fakultě ve Vidnavě, kde byl roku 1935 vysvěcen na kněze. V této obci se stal kaplanem. Během druhé světové války při návštěvě rodiny v Petrovicích byl zatčen a odvezen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde byl ve svých 32 letech, dne 29. listopadu 1943, popraven.

 

Jan Wzatek (1913 - 1984)

Narodil se 24. listopadu 1913. Rodiče Josef a Josefa byli majiteli hostince a obchodu s potravinami. Jan měl čtyři sourozence, jednu sestru a tři bratry. Po absolvování gymnázia studoval Teologickou fakultu ve Vidnavě. Vysvěcen na kněze byl v roce 1939. Primice se konala v petrovickém kostele sv. Martina. Prvním kněžským působištěm byl Jablunkov. Pak vystřídal Dobrou a Staré Hamry. V roce 1968 se stal farářem v Dolní Lutyni - pod jeho správu patřily i Dětmarovice. Pro vzácný lidský přístup byl mezi farníky velmi oblíben. Lidé si ho vážili. V Lutyni působil 16 let. V činné službě ve věku 71 let, dne 22. března 1984, zemřel a je pochován v rodinné hrobce v Petrovicích.

 


 

Dalších 60 let se ale v naší farnosti nenarodil nikdo, kdo by pokračoval v kněžském poslání. Až v letech 1972 – 1976 se narodili v Dolních Marklovicích dva chlapci, kteří se rozhodli stát se kněžími.

 

Martin Kudla (1976)

Narodil se 13. srpna 1976 v Dolních Marklovicích. Pokřtěn byl v místním kostele 25. srpna 1976. Na vesnici měl Martin na hraní hektary polí a lesů. Ministroval v dřevěném kostelíčku Nanebevstoupení Páně. Zde také začal navštěvovat základní školu. Když mu bylo deset let, přestěhoval se do Karviné. Ve městě se ale cítil jako cizinec. Po ukončení základní školy studoval Střední průmyslovou školu strojírenskou v Karviné. V roce 1992 přijal v Karviné svátost biřmování. Ve svých 18 letech prožil zlom, kdy se začlenil do karvinské mládeže ve farnosti. To byl počátek jeho živého vztahu s Bohem. Svá studia ukončil roku 1999, když úspěšně vystudoval Obchodně-podnikatelskou fakultu Slezské univerzity v Karviné. Poté absolvoval roční vojenskou službu a začal pracovat jako obchodník ve firmě Bonatrans v Bohumíně.

Ještě během studia cítil, že ho Bůh volá ke kněžství. Dlouho se této myšlence vyhýbal, nakonec ale před Božím přáním kapituloval a rozhodl se stát knězem. Do konviktu (přípravný ročník semináře) nastoupil v září 2002. Postupně prošel cestou ke kněžskému povolání: kandidatura (2005), služba lektora (2006), služba akolyty (2006). Jáhenské svěcení přijal roku 2008 v Opavě. Jako jáhen sloužil ve farnosti Ostrava-Svinov (2008-2009). Na kněze byl vysvěcen 27. června 2009 v Ostravě a primiční mše se uskutečnila 5. července 2009 v Karviné. Jako kaplan působil ve farnosti Místek v letech 2009 - 2012. V roce 2012 byl jmenován administrátorem ve farnosti Chlebovice, kde působí dosud. Dnes svého rozhodnutí nelituje a ví, že to bylo to nejlepší, co mohl udělat.

 

Stanislav Węglarzy (1972)

Narodil se 1. července 1972 v Dolních Marklovicích. Základní školu s polským vyučovacím jazykem navštěvoval v Karviné v letech 1978 - 1986. Následně studoval Střední zemědělskou školu v Českém Těšíně. Po ukončení v roce 1990 nastoupil do kněžského semináře v Olomouci. V letech 1996 - 200 pokračoval ve studiu na univerzitě v Mnichově - Didaktika, Kazen a následně na vysoké škole ve Švýcarsku - Chur - Licentiat.

V roce 2000 byl vycvěcen na jáhna, od té doby působil jako kaplan v kostele sv. Petra a Pavla ve švýcarském Winterthuru. Kněžské svěcení přijal v roce 2001 ve městě Chur. Vysvětil ho biskup Amedee Grab. V letech 2005 - 2010 se jeho působištěm stal kostel sv. Josefa, ale stále zůstával ve stejném městě. Od roku 2010 působí ve farnosti nedaleko od Curychu u hranic v Německem. Ve farnosti má na starosti kostel sv. Josefa v Glattfelden, kostel sv. Judy Tadeáše v Eglisau a kostel sv. Marie Magdalény v Rafz.