Filiální kostel Nanebevstoupení Páně

Vytvořeno: pondělí 14. srpen 2017 Aktualizováno: pondělí 14. srpen 2017

Dřevěný kostel, který stojí v Dolních Marklovicích, pochází z druhé poloviny 16. století. Jedná se o vzácnou stavbu, patřící do souboru slezských roubených kulturních staveb a je kulturní památkou.

Kostel je postaven na návrší, jehož svahy pokrývá místní hřbitov. První zmínka o něm pochází z roku 1360. V roce 1447 je již zmiňován jako farní. Víc o něm však až do roku 1654 nevíme. Po reformaci, 14. dubna roku 1654, byl kostel odebrán protestantům a přidělen jako filiální k farnímu kostelu v Zebrzydowicích. Podle vizitačních protokolů z let 1679 a 1688 byl kostel zasvěcen sv. Mikuláši.

V původním kostele, o kterém nacházíme zmínky z vizitačního protokolu z roku 1688, je napsáno, že starý deskový strop a deskové stěny byly malované. Malovaná byla rovněž dřevěná, vyřezávaná kazatelna. Dřevená křtitelnice s měděnou vnitřní nádobou stála uprostřed kostela a byla uzamykatelná. Podlaha byla také desková. Tento kostel však nevydržel dlouho. Již roku 1739 byl postaven nový dřevěný kostel zasvěcený Nanebevstoupení Páně a ten se zachoval do dnešních časů. To, že kostel byl postaven v roce 1739, dokazuje letopočet na trámu pod triumfálním obloukem. D5ívějšímu patronu kostela sv. Mikuláši byl věnován boční oltář v novém kostele a druhý boční oltář byl zasvěcen sv. Josefovi.

Kostelík patří k nejhezčím a nejlépe zachovaným dřevěným kostelům v celém Horním Slezsku. Již vnější podoba objektu je velmi zajímavá - jednolodní dřevěná roubená stavba má ze strany pětibokého kněžiště venkovní kryté schody na oratoř, otevřenou do presbyteria. Můžeme dát za pravdu každému, kdo považuje kostel za unikátní, neboť schodiště je výjimečným stavebním prvkem, který se na jiných stavbách v okolí nevyskytuje. Poměrně nezvyklé je také to, že kostel nemá sanktusník - to je vysvětleno silnou protestantskou tradicí ve zdejším kraji.

Kostel má v západním průčelí čtyřbokou věž s kvadratickou zvonicí zakončenou bání, která jakoby vybočovala z půdorysu kostela a dávala za pravdu úvaze, že byla připojena ke kostelní lodi velmi volně. Pod věží je předsíň se schodištěm na kruchtu a ochozem. V části obvodu kostela je podsíň se sloupky.

V interiéru kostela s pěkným inventářem každého zaujmou nedávno odkryté nástěnné malby s květinovými motivy a stylizovannými vázamim. Plocha stropu v presbyteriu je pokryta řadami drobných kvítků, které zdobí také další volné plochy na stěnách lodi. Výzdoba tohoto druhu je v dřevěných kostelech vzácností.

Kostel měl na počátku století tři zvony. Dva větší padly na vojenské účely během 1. světové války. V roce 1922 byly nahrazeny novými, které byly opět zabrány ve 2. světové válce. V roce 1964 pak byly do věže kostela osazeny nové zvony, kterými zvoní dodnes. Kostel je, stejně jako hřbitov okolo, stále používán. Mše jsou slouženy v českém i polském jazyce. Kostel je dobře udržován jako cenný doklad lidového stavitelství.

 

HAJZLEROVÁ, Irena; Pohledy do Petrovic u Karviné; 1. vyd. Karviná: Obecní úřad Petrovice u Karviné, 2002; ISBN 80-86388-05-0

 

Pozn. V červnu roku 2011 byly do věže dosazeny nové zvony, které nahradily ty původní z roku 1964.

Římskokatolická farnost Petrovice u Karviné

Petrovice 24
735 72 Petrovice u Karviné
 

P. Mgr. Tomasz Stachniak

tel. (+420) 731 625 819
rkf.petroviceukarvine@doo.cz